Co mi je? Leukémie!

Marek Kopecký, Ester Kopecká, Simona Kopecká

Krátká anotace:

Dokument Marka Kopeckého o pětiletém boji s akutní leukémií, doplněný svědectvím jeho sestry Ester, která mu věnovala kostní dřeň, a básněmi jeho ženy Simony. Navzdory hořkému konci je knížka oslavou lidské statečnosti a naděje.

Doporučená prodejní cena 160 Kč,
v internetovém obchodě sleva.

Popis knihy:

Marek Kopecký psal od počátku hospitalizace "zpravodaje z hemačky" a posílal je mailem početným přátelům. Později vznikly "zpravodaje z transplantačky". "Zpravodaje" - autentický, redakčně neupravovaný text - jsou jádrem knihy. Editorka Ester Kopecká přidala svůj "Deník transplantátu", Simona Kopecká své verše.
Graficky upravila a obálku navrhla Karolína Hejná.

Ukázka:

Zpravodaj z hemačky č. 7 (24. 12. 2006, 21:23)

Ahoj přátelé a kamarádi,

tak jsem tu s dalším, tentokrát štědrovečerním zpravodajem z hemačky.
Moje krvetvorba nenaskočila tak rychle, jak bychom si všichni byli bývali přáli, tak trávím svátky v nemocnici.

Přiznám se otevřeně, že ač se člověk snaží, jak chce, jistým sentimentálním a melancholickým myšlenkám se takhle sám na nemocničním pokoji neubrání.
Vždycky se snažím pátrat po smyslu a důvodech věcí, které se stávají. A tak si i teď (možná proto, že mám takovýho času) kladu otázku, jakej má tahle nemoc smysl. Jakej má smysl to, že je člověk z ničeho nic připravenej o všechno, co má rád, o práci, o možnost bejt s rodinou a přáteli, o kontakt s okolním světem, o dobrý jídlo a pití, o řízení auta, o civilní šaty, o svobodu rozhodování a pohybu, o lidskou důstojnost? Jakej má smysl bejt v nejistotě (která teď už asi nikdy neskončí), jestli a jak dlouho přežije?
Zatím jsem tu odpověď ještě nenašel, ale uvědomil jsem si dvě věci:
1) říkával jsem rád, že už jsem v životě dosáhl všeho, čeho jsem dosáhnout chtěl, že mám vše, na co si vzpomenu, že mám víc, než potřebuju (úžasnou rodinu, dobrou práci, přátele, dům atd. atd.) a že už jsem s tím tady hotovej.
2) jen mé ženě jsem říkal, že se nehodím pro tenhle svět, že mu nerozumím, že bych se nejradši zašil někam na samotu a tam si v klidu studoval, poustevničil a byl blíž tomu na nahoře a že jsem vlastně připravenej odejít.
Nejsem tady s ničím hotovej, a ačkoliv tomu světu opravdu někdy nerozumím, vůbec nejsem připravenej odejít.
Věřím, že se to povede, že budu mít ještě šanci tady nějakej rok zůstat a taky vidím, že mi to mění pohled na svět. Některý věci přestávají být důležitý, jiný naopak ano. A taky si člověk uvědomuje, že ty sračky, ve kterejch se potácí, jsou pořád ještě v pohodě ve srovnání s tím, v čem musej žít a přežívat někteří jiní.
Taky věřím, že tohle životní období nečistí jen můj vztah k okolnímu světu a k Bohu, ale čistí vztahy i mezi námi a jsem si jistej, že skutečné přátelské vztahy upevňuje.
A nakonec jsem přesvedčenej o tom, že to může něco přinést i vám. Buďme upřímní – všichni přece žijeme v takovém dostatku a pohodě, že často zapomínáme na to, že za rohem číhá zubatá, možná ani ne na nás, ale třeba na někoho z našich blízkých, nebo na někoho na druhým konci světa, že je spousta lidí, který narozdíl od nás, žijou a přežívaj v nelidskejch podmínkách. A teď je ta potvora najednou blíž i vám a třeba vás vytrhla z tý pohody.

No tentokrát to moc k zasmání nejni, ale chci abyste věděli, že mi kolikrát do smíchu nejni (i když bojuju ze všech sil), že riziko je veliký a nejistota ještě větší, že mě ničí vědomí toho, ze ani tu léčbu každej nepřežije, a i když to zvládnu, klidně se to za měsíc, nebo za dva roky může vrátit a začnem zase od nuly, znovu chemoterapie a navíc už nutná transplantace, která už vůbec nejni bez rizika (tenhle tejden v pondělí odcházeli z transplantační jednotky uplakaný matka se synem, protože ten, za kým přišli, už tam nebyl).

A tak se ptám, jakej tohle má kurva smysl a důvod? Zatím na nic nepřicházím.

Marek

Název edice:
ISBN: 978-80-86057-82-8
Rok vydání: 2013
Info (vazba, počet stránek): váz., 180 s.